Turnus 20. 5. - 16. 6. 2026

Vyrazili jsme na Baldovec, Holštejn, Punkevní jeskyně i Macochu. Někteří zdolávali kopce jako horolezci. Jiní bojovali statečně… hlavně s gravitací. Nejčastější turistická věta byla: „Už tam budeme?“ Hned za ní skončilo: „Já mám hlad.“ Hranolky prý byly málo!

Ve výtvarné soutěži vznikla opravdová umělecká díla. A taky pár obrázků, u kterých jsme radši přikyvovali a říkali: „Ano… přesně jsem poznal, že je to žirafa.“ (nebyla)

Při vykrajování mýdel se ukázalo, že některé děti mají talent na ruční výrobu. A některé by zvládly proměnit i obyčejné mýdlo v bramboru. Ale, voněla!!!!

Procestovali jsme svět během bojovky Cesta kolem světa a pak přišel zločin století. Zmizel Viktor Koblížek! Naštěstí se z dětí stali detektivové. Padala obvinění, hledaly se stopy a podezřelý byl chvíli úplně každý. Nakonec případ dopadl lépe než většina televizních kriminálek. Udělala to Ludmila?

Na táboráku zmizely špekáčky rychleji než výplata. Některé byly krásně opečené. Jiné připomínaly uhlí vhodné na parní lokomotivu. To ale nevadí, protože spálené je, prý, na krásu.

Hasiči z Ostrova u Macochy dětem ukázali svou techniku. Od té chvíle chtěl být hasič úplně každý. Teda minimálně do večeře, než děti uhasily vlastní žízeň.

V deskových hrách se rodila nová přátelství… i velmi dočasná nepřátelství. Protože když někdo vyhodí tvoji figurku, odpuštění nepřichází hned.

Naše Císařská jeskyně nás schovávala před vedrem a na závěr se proměnila v indiánskou vesnici. Válečné barvy, plížení a tolik bojových pokřiků, že by se radši schoval i medvěd. Bál jsem se i já!!!!

A úplnou tečku obstaral hrad Veveří s plavbou parníkem po Prýglu. Někteří obdivovali výhled. Jiní testovali, kolikrát se dá obejít loď, než je někdo pošle zpátky na místo.

Děkujeme všem dětem za smích, energii a nezapomenutelné zážitky. A pokud se doma náhodou zeptáte, proč vaše dítě usnulo během třiceti sekund… odpověď známe. 😄❤️